22nd Jim - No Pressure

"No Pressure", první EP od 22nd Jim, jasně signalizuje jeho návrat ke kořenům hip-hopu ze západního pobřeží. Toto dílo, vydané 1. února 2019 prostřednictvím společností Empire a Play Runners Association, okamžitě potvrzuje oživení typického, energického stylu charakteristického pro oblast Bay Area. Nejedná se o pouhý pokus, ale o solidní práci, která umělce zakotvuje do jasně definované zvukové cesty: upřednostňuje autentický a silný rytmus před současnými experimenty.

No Pressure: atmosférický začátek alba

Titulní skladba, vstupní bod do tohoto projektu, nastavuje tón díky produkci zaměřené na atmosféru. V této úvodní skladbě dominují éterické a zároveň hrozivé klavírní melodie zvukové struktuře. Toto instrumentování vytváří ohromující kontrast mezi lehkostí a napětím, a definuje charakteristický rytmus tohoto žánru již v prvních vteřinách. Zde je klíčový prostor: hlas se vznáší nad základem, který se nesnaží přemoci, ale naopak posílit. Právě tato specifická struktura dává albu jeho jméno a činí z něj pozoruhodný příklad oživení stylu v hip-hopu ze západního pobřeží.

Same Shit: lokální kořeny energického stylu.

Pokračování potvrzuje solidní začátek tohoto projektu zaměřeného na západní pobřeží, přičemž skladby jsou pevně zakotveny v místní estetice. Na albu Same Shit je patrná snaha o zachování stylistické soudržnosti po celou dobu nahrávání. Tato skladba dokazuje potřebnou technickou zdatnost k tomu, aby se v těchto zvukových kontextech pohybovala bez kompromisů a bez snahy vnucovat odlišný styl. Ukazuje, že projekt má vlastní identitu, která je schopna se prosadit již od prvních skladeb, které následují po úvodní skladbě. Právě tato schopnost opakovat s přesvědčením to, co fungovalo v první skladbě, dává celému albu jeho sílu.

It's Deep: hloubka rytmu

Dále v průběhu alba It's Deep přináší další dimenzi této explorace rytmu. Tato skladba ukazuje, že produkce se nespoléhá pouze na opakování osvědčených postupů, ale snaží se prohlubovat již zavedené zvukové postupy. Skladba potvrzuje zájem o návrat ke kořenům a udržuje stálou energii po celou dobu trvání EP. Ilustruje, jak umělec může vytvořit soudržný projekt, kde každá skladba přispívá k posílení celkového dojmu z alba, aniž by se kdy snažil narušit počáteční dynamiku.

Stoopid a Tap In: skladby, které završují celkový dojem.

Další skladby, jako například Stoopid nebo Tap In, doplňují tento pohled na hip-hop ze západního pobřeží, který je zpracován s velkou pečlivostí. Tyto skladby, ačkoli jsou v povrchních analýzách méně zmiňovány, aktivně přispívají k vytvoření zvukové identity celého projektu. Ukazují, že album se nespoléhá pouze na několik klíčových skladeb, ale nabízí komplexní zážitek, kde každá skladba má své místo v celku. Konzistence mezi těmito skladbami a těmi, které byly již zmíněny, dokazuje celkový pohled na projekt, který se nesnaží improvizovat, ale následuje přesný koncept.

Technická zdatnost a individuální přístup v kontrastu s konvencemi žánru

Jedná se o záměrný přístup, který se soustředí na vlastní hlas a vlastní texty, namísto toho, aby se myšlenka rozmělnila prostřednictvím spolupráce s externími umělci. Toto rozhodnutí posiluje intimitu projektu a umožňuje umělci rozvíjet svůj styl bez vnějších vlivů, čímž vytváří prostor, kde se jeho osobní vize může plně rozvinout. Právě tato nezávislost dává albu zvláštní autentičnost, odlišující ho od supergrup nebo projektů založených na spolupráci, které jsou v tomto žánru často preferovány.

Tato kolekce osmi singlů potvrzuje návrat stylu „bouncy“, který je srovnatelný s tvorbou umělců jako Blueface, ale bez jakéhokoli zmatku ohledně žánru. Jedná se o první hudební projekt, který potvrzuje zájem o tento návrat ke kořenům v regionu, kde tyto zvuky vždy hrály důležitou roli. Je to album, které odráží svou dobu a připomíná, že hip-hop ze západního pobřeží stále má mnoho co nabídnout posluchačům, kteří hledají autentický zvuk a hloubku stylu.