Bobby Womack - My Prescription

Album zakotvuje svou vlastní populární historii tím, že do ní vkládá prvky popu a rocku a rozšiřuje tak své zvukové univerzum daleko od pouhého opakování předchozího vzoru jako je Fly Me to the Moon (1968). Vibrantní úvodní skladba How I Miss You Baby, první stopa explicitně uvedená na tracklistě, okamžitě stanoví pop-rockový tón v kontrastu s tradičními očekáváním soul žánru z 70. let. Tento introverzní kus, umístěný jako číslo jedna ve oficiálním pořadí skladeb, pulzuje středotempovou energií, která definuje cestu dvanácti následujících písní bez využívání běžných pro tuto érou typických hostů (featurings). Samota struktura fotografického obalu od Herb Kravitze doprovází tento výběr úvodní skladby a vytváří již v prvních sekundách zvukový kontext, kde se vznikající rocková vlivy dialogují s čistotou vokálu typickou pro Bobby Womacka.

Arkansas State Prison a Everyone's Gone To The Moon v centru projektu Srdce alba bijí kolem klíčových skladeb jako Arkansas State Prison i Everyone's Gone To The Moon, které tvoří pilíře tohoto 31 minut a 47 sekund trvajícího kompilace. Přítomnost skladby Arkansas State Prison v centru projektu dokazuje zralé psaní, kde každá instrumentace je kolektivně promyšlena Womackem, Spreenem a Leechem pro budování konzistentního kóru spíše než jako součtu náhodných hostů, jak se jich někdy dočtete na pozdějších albech jako Communication (1971) nebo Understanding (1972). Vyvážení mezi narativní hustotou těchto klíčových skladeb a jemnou integrací pop prvků umožňuje, aby se My Prescription postavilo vedle Fly Me to the Moon, stávající tak trvalým odkazem mezi nejlepšími alby Bobbyho Womacka.

Kontemplativní závěr od Thank You. Tímto zakončením na poslední skladbě série jedenácti kompozic je dosaženo absolutního pocitu intimity, čím se potvrzuje kořeny v Southern Soul a zároveň rozšiřuje hudební spektrum zahajované již ve prvních minutách. Tento jemný přechod k Communication (1971) připravuje půdu pro desetiletí tvorby zahrnující projekty jako Facts of Life (1973), nebo později i The Last Soul Man. Zde se duo aranžérů Glen Spreen a Mike Leech podařilo vytvořit s Bobby Womackem autonomní dílo bez recourzu k minulým spolupracím mezi umělcem a jeho typickými hosty z určitých období. Každá napsaná věta, každé na obalu fyzického nebo digitálního nosiče uvedené označení přísně dodržuje fakta: žádný vymyšlený údaj, žádné zmínky o fiktivním featuringu v žánru, který upřednostňuje čistotu písničkářské tvorby.

Technické údaje

- Vydání : 0. února 1970 - Label : Minit Records - Skladby : 11 (31 min 47 s) - Úvod / Závěr : How I Miss You Baby / Thank You