Disiz - Rap Machine

Disiz, jehož pravé jméno je Sérigne M'baye Gueye, vždy uměl pohybovat mezi prvky rapu a pop-rocku, což se projevilo již v jeho prvním albu v roce 2000. Po tom, co v roce 2005 výrazně zazářil s albem Les Histoires extraordinaires d'un jeune de banlieue, rapper z Amiens pokračoval ve své kariéře s dalšími alby, jako jsou Disiz the End a Dans le ventre du crocodile. V roce 2012 zahájil intenzivní tvůrčí období vydáním konceptuální trilogie skládající se z alb Lucide, Extra-lucide a Transe-Lucide. V tomto kontextu vyšlo album Rap Machine, sedmé studiové album v Disizově kariéře, které bylo vydáno 1. června 2015 vydavatelstvím Lucidream Republic. Toto album představuje odklon od trilogie vydané mezi lety 2012 a 2014 a upřednostňuje otevřenost novým zvukům.

Proměna v psaní po konceptuální trilogii

Album Rap Machine se vyznačuje snahou o stylovou evoluci, která přesahuje rámec předešlé trilogie a oslovuje širší publikum na hip-hopových akcích v roce 2015. Texty se prosazují jako prostředek pro různorodé experimenty, přičemž umělec se nespoléhá pouze na osvědčené postupy, ale snaží se přehodnotit lyrický styl sedmého studiového alba. Tato proměna je podpořena významnými spolupracemi, které aktivně přispívají k reinterpretaci textů a transformují Rap Machine v prostor pro výměnu, kde hlavní hlas dialoguje s hosty, což dokazuje i seznam skladeb. Skladba "Bête de bombe 6" je ukázkou tohoto alba a ilustruje tuto přechodnou uměleckou fázi, během které Disiz i nadále vydává studiová alba, což potvrzují pokračování Pacifique a Disizilla.

Spolupráce s DJ Pone, Margot Guerra a Dinos Punchlinovicem.

Přítomnost hostů na albu není náhodná; podílí se na specifické vokální dynamice. Na skladbě "Un Jour J'ai Fait Un Tag" se objevuje DJ Pone, který přináší svému stylu jedinečný nádech. Tato spolupráce pokračuje na následující skladbě "Bitchiz", kde přítomnost DJ Pone je potvrzena i v seznamu skladeb. Album také obsahuje ženský hlas, a to Margot Guerra na skladbě "Bonnie Sans Clyde". Tyto vložky přispívají k novému pojetí textů a proměňují Rap Machine v prostor pro výměnu, kde hlavní hlas dialoguje s hosty, což je potvrzeno seznamem skladeb.

"La Promesse" – B strana: sdílený lyrický projev s Hatikem a Dinos Punchlinovicem

Skladba "La Promesse" je jedním z klíčových prvků tohoto alba, vyznačujícím se výjimečnou vokální hustotou. Na této skladbě se objevuje Dinos Punchlinovic, který obohacuje lyrický příběh. B strana skladby rovněž obsahuje hlas Hatika, čímž je potvrzena přítomnost několika umělců na této konkrétní skladbě. Tato konfigurace s více hlasy dokonale ilustruje průzkum různých hudebních aspektů Disiz v této době.

Basic Instinct a Bête de bombe 6: pilíře rozmanitého průzkumu.

Kromě spoluprací, některé skladby hluboce odrážejí umělecký přístup Disiz a ukazují jeho rozmanitou zvukovou cestu. Skladba "Basic Instinct" otevírá stranu A alba, zatímco úryvek "Bête de bombe 6" patří mezi skladby, které ilustrují tuto proměnu, kde se text stává hlavním hybatelem umělecké cesty, která se neustále rozvíjí. Tyto skladby, spolu s takovými skladbami jako "Comme Un Rappeur (Wa Ever)" nebo "Oto Moto", demonstrují schopnost Disiz střídat introspektivní přístupy s energičtějšími momenty. Album končí skladbami jako "Heureusement" nebo "On S'Comprend Pas", čímž uzavírá toto období přechodu, během kterého umělec pokračuje ve své evoluci po své předchozí trilogii.