Flynt - Itinéraire bis

Flynt se vrací po pěti letech čekání, aby potvrdil svou uměleckou nezávislost s albem „Itinéraire bis“, které se nejen opakuje úspěchy jeho začátků, ale zkoumá jejich složité souvislosti. Toto druhé studiové album, vydané 15. října 2012 pod jeho vlastním vydavatelstvím OFFSIDERZ, je součástí cesty, ve které se umělec rozhodl zůstat pánem svého osudu a upevnil tak nezávislý model, který vznikl krátce před vydáním alba.

Od „J'éclaire ma ville“ po „Itinéraire bis“: pět let nezávislé dráhy

Časový odstup mezi tímto projektem a jeho předchůdcem, albem „J'éclaire ma ville“ vydaným v roce 2007, představuje významné období pro francouzského rappera. Více než pět let uplynulo mezi oběma vydáními, což značí silný návrat spíše než pouhou tichou kontinuitu. Flynt využil tuto dlouhou pauzu k tomu, aby prosadil svou vizi bez kompromisů, a v roce 2011 založil své vydavatelství OFFSIDERZ, těsně před vydáním tohoto alba, které se stalo prezentací jeho ambicí. Album se umístilo na 120. místě žebříčku prodejů ve Francii, což je komerční výsledek, který potvrzuje existenci věrné fanouškovské základny.

Soulchildren, Just Music a Nodey: produkce s mnoha tvářemi

Zvuková struktura alba „Itinéraire bis“ je založena na spolupráci s různými producenty, což se odlišuje od často opakujícího se schématu, které se objevuje v nezávislé hudbě. Společnost Soulchildren je jednou z klíčových postav tohoto alba a podílela se na tvorbě šesti různých skladeb, přičemž některé z nich obsahují i další technické prvky, jako jsou scratchování nebo nahrávání. Společnosti Just Music (3) a Nodey také přispěly svým vlastním stylem; první z nich podepsala tři skladby a druhá dvě další. Toto rozdělení umožňuje, aby zvuk kolísal mezi různými texturami, zatímco další jména, jako jsou Angeflex a Fays Winner, doplňují produkční paletu pro zbývající skladby. Technická přítomnost Blaize v některých nahrávkách nebo při scratchování přidává další vrstvu detailů, která obohacuje celkovou kompozici, aniž by bylo nutné hledat vnější vysvětlení k uvedeným informacím o autorech.

Orelsan, Tiwony a Taïro: hostující umělci, kteří umisťují album „Itinéraire bis“ do historie.

Aspekt spolupráce se plně projevuje, když se podíváme na účast dalších umělců na tomto albu. Na skladbě „Mon Pote“ Orelsan nejenže přispívá svým vokálem, ale je také autorem textu, což přináší literární autoritu, která rezonuje s tématem skladby. Stejně tak je Tiwony uveden jako host na skladbě „Toujours Authentique“ a Taïro se aktivně podílí na tvorbě „J'En Ai Marre De Voire Ta Gueule“. Tyto spolupráce proměňují album v opravdový kolektiv, kde každý hlas přispívá k definování zvukového světa. Další skladby také zahrnují osobnosti francouzského rapu, jako například na skladbách „La Balade Des Indépendants“ nebo „Homeboy“, čímž se posiluje soudržnost scény, která se navzájem obohacuje.

Závěr: album, které potvrzuje Flynta jako významnou osobnost nezávislého rapu.

Album „Itinéraire bis“ končí jasným prohlášením umělecké identity Flynta, což je deska, která zkoumá jeho svět vlastním způsobem. Rovnováha mezi různorodou produkcí a strategickými spolupracemi umožňuje projektu oslovit jak fanoušky experimentálních zvuků, tak i příznivce tradičního francouzského rapu. Ačkoli pětiletá odmlka mezi alby může některé posluchače překvapit, tento pozdní návrat se ukazuje jako potvrzení rozhodnutí umělce zůstat nezávislým. S umístěním na 120. místě žebříčku prodejů ve Francii a pozitivním přijetím kritikou, toto album zůstává důležitým milníkem v diskografii Flynta, což značí jeho postup směrem k širšímu uznání, aniž by obětoval svou autenticitu.