Ice Cube - War & Peace, Vol. 2: The Peace Disc

Od redakce zpravodajského portálu rap.fr.

Toto úvodní album funguje jako takový zvukový manifest, který oznamuje dvojí ambici: vzdát hold tradici kalifornského rapu a zároveň připravit prostor, kde se klasická produkce snoubí s modernějšími ambicemi. Tento kontrast mezi historickou váhou Dr. Dre a svěžestí spolupráce s MC Ren definuje od prvních vteřin identitu tohoto studiového alba, které vyšlo 21. března 2000 u vydavatelství Priority Records.

Hello: Manifest západního pobřeží s Dr. Dre a MC Ren

První skladba nejen představuje Ice Cube, ale také oživuje historickou dohodu mezi umělcem a prostředím, které ho formovalo. Dr. Dre zde není jen přihlížející, je zárukou určité zvukové estetiky, která připomíná zlatou éru rapu na západním pobřeží, zatímco MC Ren přináší tu provokativní a angažovanou notu, která nikdy nezklame. Tato kombinace je obzvláště zajímavá, protože umisťuje album do přímé kontinuity s War & Peace, Vol. 1: The War Disc (1998) a zároveň předpovídá uměleckou zralost, které Ice Cube dosáhne v průběhu let až do Laugh Now, Cry Later (2006). Spoluproducentství Mel-Mana na této skladbě přidává další vrstvu komplexnosti k písni, která se přesto zdá, že se vrací k základním prvkům kalifornského rapu.

You Ain't Gotta Lie (Ta Kick It) feat. Chris Rock: Komediální odbočka pro rozšíření publika.

Pokud skladba Hello se zaměřuje na kořeny (hudební tradice), třetí skladba představuje náhlou změnu směru a oslovuje širší publikum. Spolupráce s Chrisem Rockem zásadně mění charakter skladby: rap se zde stává komickou skečem, divadelním představením, které má oslovit posluchače daleko za hranicemi obvyklého publika undergroundových alb. Chucky Thompson, producent této skladby, vytváří zvuk, který je sice přístupný, ale zároveň neztrácí narativní ambice skladby. Tento vstup do komediální oblasti není jen pokusem o překročení žánrových hranic; představuje vědomé snahu Ice Cubea diverzifikovat svá témata a ukázat, že dokáže pohybovat se mezi drsnou realitou ulic a lehkostí rozhlasového skeče.

Until We Rich feat. Krayzie Bone: dávka tvrdé energie z New Yorku.

Píseň číslo 8 přináší do alba další dimenzi díky účasti Krayzie Bone na skladbě Until We Rich. Zatímco Dr. Dre zakotvuje Ice Cube v jeho kalifornském příběhu, tato spolupráce vytváří most k New Yorku a jeho tvrdé rapové scéně. Přínos Krayzie Bone je dvojí: za prvé, přináší agresivní energii, která kontrastuje s relativní uvolněností klasických west-coastových produkcí, ale především vytváří generační dialog mezi veteránem z oblasti South Central v Los Angeles a mladým talentem z New Yorku. Kevin Vendy, spoluvytvořitel této skladby, přináší zvuk, který osciluje mezi tvrdostí typickou pro nový newyorský rap a modernější produkcí, což ukazuje, že Ice Cube se nesnaží uvěznit svůj image v dávno minulé éře.

You Can Do It - Instrumental: Závěrečná skladba, která uzavírá dynamiku, která je občas zatížena instrumentálními vložkami.

Píseň číslo 18, You Can Do It - Instrumental, uzavírá album na poznámce, která připomíná, že toto album není jen souborem vokálních skladeb. Tato instrumentální skladba završuje dynamiku alba s osmnácti skladbami, kde střídání skladeb s hosty a instrumentálních vložek může občas ztížit celkový poslech. Přítomnost prestižních hostů, jako jsou Dr. Dre, Chris Rock nebo Krayzie Bone, na pěti ze osmnácti skladeb alba ukazuje zjevný záměr Ice Cube maximalizovat svou komerční viditelnost a zároveň zůstat věrný svým uměleckým zásadám.

Produkce alba se opírá o eklektickou zvukovou paletu, kde každý track odhaluje odlišný přístup. Chucky Thompson dominuje scéně se třemi zásadními příspěvky: podepsal tracky 3 (You Ain't Gotta Lie (Ta Kick It)), 5 (Supreme Hustle) a 8 (Until We Rich), čímž demonstruje svou schopnost přizpůsobit svůj styl různým spolupracím, od komedie po energický hardcore. Ostatní producenti přinášejí svůj specifický vkus: Mel-Man spoluprodukuje úvodní track s Dr. Dre, DJ Battlecat se postaral o track 7 (24 Mo' Hours), Mario Winans a Sean Combs spolupracují na tracku 11 (Gotta Be Insanity), zatímco One Eye se podílí na třech trackech (9, 12 a 16) s různými atmosférami. Bud'da se postaral o track 15 (Record Company Pimpin'), Richard Frierson o track 13 (Can You Bounce?) a DJ Joe Rodriguez o track 16 (Waitin' Ta Hate). Charly Charles produkoval track 17, Nigga Of The Century, který se vyznačuje produkcí od tohoto producenta. Celková délka alba se pohybuje kolem jedné hodiny, tedy 59 minut a 58 sekund, a obsahuje celkem 18 tracků. Tato strukturalní hustota kontrastuje s kompaktnějšími alby a vyžaduje pozorné poslech, který střídá vokální a instrumentální skladby. Přítomnost tak různorodých osobností jako Chris Rock nebo Krayzie Bone pouze na pěti trackech z osmnácti potvrzuje strategii Ice Cube, která má za cíl vyvážit komerční úspěch a uměleckou věrnost, a zároveň si udržet silné vazby na své západní kořeny a blízké okolí. War & Peace, Vol. 2: The Peace Disc se umisťuje jako umělecký pivot mezi dvěma odlišnými fázemi kariéry Ice Cube. Toto album, vydané vydavatelstvím Priority Records, odráží snahu o syntézu, která umožňuje umělci pohybovat se mezi návratem k tradičním west-coastovým klišé a širšími mainstreamovými ambicemi. Seznam 18 tracků nabízí značnou hustotu, která nutí posluchače k aktivnímu poslechu, střídajícímu se mezi ikonickými produkcemi od Dr. Dre nebo Chuckyho Thompsona a experimentálnějšími zvuky. Pokud může tato produkční heterogenita vytvářet určité stylistické napětí v rámci alba, právě tato rozmanitost činí z tohoto alba zajímavý dokument pro pochopení přechodu Ice Cube k umělecké zralosti, která ho dovede až k Laugh Now, Cry Later.

Technické údaje

- Datum vydání: 21. března 2000 - Vydavatelství: Priority Records - Počet skladeb: 18 (59 minut 58 sekund) - Katalogové čísla: Hello / You Can Do It - Instrumental - Hostující umělci: Dr. Dre, MC Ren, Chris Rock, Jayo Felony, Gangsta, Squeak Ru, Krayzie Bone, Mack 10, Ms. Toi - Předchozí album: War & Peace Vol. 1 (The War Disc) (1998)