MF DOOM - Operation: Doomsday

Duch KMD: Návrat k Elektra Records a zrod nezávislého projektu

Stín odchodu stále visí nad tímto albem. Po náhlém rozchodu s Elektra Records se Daniel Dumile nerozhodl jen zmizet; zvolil cestu, jak se sám znovu definovat. Operation: Doomsday, vydané 19. října 1999 nezávislým vydavatelstvím Fondle 'em Records, není jen pokračováním KMD, je to manifest nezávislosti. Album, které se vzdaluje komerčním okruhům, které ovlivnily „ruiné sa vie“, se staví jako zvuková pevnost, kde každá skladba je obranná linie proti starým omezením. Cesta MF DOOM se zde píše skrze zlomové body: mezi skupinou KMD a tímto prvním sólovým albem existuje propast, kterou umělec překonává pomocí dokonalých samplů a rapu, který pochází z úplně jiné sféry.

Produkce jako zbraň: dokonalé samply a odlišná zvuková estetika

Produkce alba Operation: Doomsday se vyznačuje chirurgickou přesností. Samply, pečlivě vybrané a upravené, neslouží pouze jako podklad; tvoří základ, na kterém se rozvíjí flow MF DOOM. Zvuková estetika se nesnaží napodobovat velké producenty newyorské scény 90. let, ale vytváří atmosféru, která je specifická pro Daniela Dumile. Tato produkce umožňuje umělci, jehož rap je neúprosný, působit na surovém materiálu, kde každý sampl je vodítkem, kusem skládačky, který znovu skládá identitu, kterou průmysl zlomil.

Sbor podvodníků: 8 hostujících umělců, kteří znovu budují rozbitou identitu

I když se MF DOOM prezentuje jako samotář, zcela se neizoluje. Osm skladeb obsahuje hostující vokály a každý z těchto hostů hraje specifickou roli při obnově identity alba. Na skladbě „Doomsday“ se objevuje Pebbles the Invisible Girl, která svým vokálem dodává skladbě texturu, která kontrastuje s obvyklou strohostí textů Dumile. DJ Cucumber Slice se podílí na skladbě „Rhymes Like Dimes“ a vnáší do ní rytmičtější a městský nádech. Tommy Gunn se objevuje na skladbě „The Finest“ a přináší surovou energii, která připomíná kořeny skupiny KMD, aniž by vymazala sólovou identitu MF DOOM. King Geedorah se podílí na dvou skladbách: „Red and Gold“ a „Who You Think I Am?“. Na první skladbě přináší hřejivou atmosféru, která zmírňuje agresivitu skladby; na druhé skladbě se jeho hlas mísí s hlasy Kong, Kwite Def, Megalon, Rodan a X-Ray a vytváří polyfonní sbor, který proměňuje skladbu v kolektivní zážitek. Nakonec se Megalon znovu objevuje na skladbě „Operation: Greenbacks“, zatímco Kurious se podílí na hostujícím vokálu na skladbě bez názvu, čímž doplňuje tuto galerii vedlejších postav, které obývají svět alba, aniž by kdy ukradly pozornost jeho hlavnímu tvůrci.

Závěr: Konceptuální album, kde se kreativní osamělost stává silou v boji proti hudebnímu průmyslu.

Vnitřní struktura alba odhaluje snahu o komplexnost, která přesahuje rámec klasického hudebního alba. Z celkových 42 skladeb je více než třetina věnována alternativním a instrumentálním verzím, což proměňuje Operation: Doomsday v komplexní studijní materiál, spíše než v jednoduché album určené k okamžitému poslechu. Skladby 20 až 36 tvoří podrobnou zvukovou archivaci: originální verze skladeb „Dead Bent“, „Gas Drawls“ a „Hey!“ jsou prezentovány ve formátu 12˝, zatímco instrumentální verze těchto stejných skladeb jsou doplněny na skladbách 30 až 36. Tato struktura umožňuje posluchači prozkoumat album v celé jeho rozmanitosti, včetně surových a bez vokálů verzí, jako by MF DOOM nabízel publiku kompletní sbírku svých skladeb. Skladba 19, „Hero vs. Villain (Epilogue)“, slouží jako narativní závěr této zvukové explorace, než se seznam uzavře instrumentální skladbou bez názvu. Toto strukturované uspořádání posiluje myšlenku, že album je koncipováno jako lineární a komplexní zážitek, kde každá skladba – ať už se jedná o studiovou verzi, alternativní mix nebo instrumentálku – přispívá k celkové budování zvukového světa Daniela Dumile. Operation: Doomsday nejenže signalizuje návrat MF DOOM, ale také rekonstruuje identitu, která byla rozbita prostřednictvím jednotlivých skladeb, samplů a hostujících umělců. Mezi osamělostí ducha a sborem podvodníků funguje album jako manifest nezávislosti, kde každá skladba je důkazem toho, že Daniel Dumile si může sám napsat svou vlastní historii, daleko od prostředí, které ho dříve zničilo. Následují alba MM..FOOD (2004) a Born Like This (2009), ale toto první album zůstává výchozím bodem sólové kariéry, kde produkce, hostující umělci a samotná struktura alba – 42 skladeb, z nichž více než třetina jsou alternativní nebo instrumentální verze – přispívají k přísné zvukové architektuře.

Technické údaje

- Datum vydání: 19. října 1999 - Vydavatelství: Fondle ’em Records - Počet skladeb: 42 - Úvodní/závěrečná skladba: The Time We Faced Doom (skit) / ? (instrumental) - Hosté: Pebbles the Invisible Girl, DJ Cucumber Slice, Tommy Gunn, MF Grimm, King Geedorah, Kong, Kwite Def, Megalon, Rodan, X‐Ray, Kurious