ORELSAN - Perdu d’avance

Aurélien Cotentin představuje své první studiové album Perdu d'avance. Tento název naznačuje osudovou cestu ještě předtím, než se slova začnou objevovat. Album, vydané 16. února 2009 u vydavatelství 7th Magnitude, obsahuje 56 minut a 58 sekund hudby a stanovuje základy pro žánr, který se stane jeho proslulostí. Na rozdíl od lehkovážného přístupu, toto dílo představuje počátek kariéry, která se bude dále vyvíjet prostřednictvím upřímné introspekce a realismu ohledně skutečného života, zejména po období relativního klidu, které následovalo po vydání alba Changement v roce 2008.

Rok návratu na začátek

Vznik tohoto projektu představuje jasný odklon od počáteční fáze, která byla charakterizována experimentováním s platformami jako Myspace. Umělec vysvětluje, že po období, kdy se po dobu osmi až deseti měsíců nezapisoval, bylo nutné se vrátit do studia. Album začíná skladbou Etoiles Invisibles, která okamžitě vytváří atmosféru pochybností a očekávání, odlišnou od běžných začátků. Tato úvodní skladba, spolu s závěrečnou skladbou Peur De L'échec, ohraničuje cestu, kde se dospívání setkává s prvotními kroky do světa zábavy. Produkce zde hraje neutrální roli, slouží jako stabilní základ, který umožňuje, aby hlas nesl hlavní váhu textů bez zbytečných ozdob.

Mezi slávou show-byznysu a strachem z neúspěchu

Poslech odhaluje strukturu, která propojuje mladé umělce s výzvami hudebního světa, a naznačuje rychlý růst. Celková délka alba, která obsahuje 14 skladeb, nabízí intenzivní poslech bez zbytečných pauz, kde každá skladba se zdá být důležitá pro pochopení celého projektu. I když je album certifikováno jako zlaté, s prodejem přes 100 000 kopií ve Francii, obsahuje také kontroverzi kolem písně Sale Pute, která je obviňována z podněcování násilí vůči ženám. Orelsan později uvede, že lituje této písně, protože byl mladý a změnil se, což odráží upřímnost a otevřenost, které toto první album vykazuje.

Neviditelné hvězdy: album, které začíná pochybnostmi

Úvodní skladba Etoiles Invisibles stanovuje tón pro cestu, kde jsou jistoty vzácné. Tato skladba, umístěná na prvním místě v tracklistu, představuje úvahu o tom, co zůstává mimo dosah, a vytváří kontrast s komerčním úspěchem, který album očekává. Absence přehnaných superlativ a strohá přístup umožňují, aby tato skladba začala bez nadměrného zdůrazňování, a tak respektuje disciplínu, kterou stanovuje samotný text alba. Je to úvod, který se nesnaží ohromit, ale připravit posluchače na poslech zaměřený na obsah textů.

Disciplína stanovená jednou z klíčových skladeb

Sedmá skladba z alba, pojmenovaná Perdu D'avance, působí jako klíčový moment, který potvrzuje celkový koncept alba. Tato hlavní skladba, pojmenovaná po projektu, slouží jako spojovací bod mezi různými aspekty života, které jsou v albu popsány, od izolace v venkově až po střet s realitou. Subtilní a intimní produkce respektuje disciplínu psaní, kde téma přichází před hudební formu, jak autor vysvětlil, že potřeboval vědět, o čem má psát, než našel vhodná rýmy. Tento systematický přístup proměňuje každou skladbu v jeden z klíčových prvků soudržného příběhu, který spojuje dospívání s show-byznysem.

Mezi dobrem a zlem: spolupráce s Gringe

Składba na 12. místě v tracklistu představuje společný moment v albu, které je převážně sólové. Spolupráce s Gringe přináší energii a pravděpodobně i komplementární styl zpěvu nebo jiný rytmus, který skladbě dodává dynamiku a vytváří potřebný oddech v díle, které často zkoumá osamělost. Tato jedinečná zmínka, bez použití srovnání s pozdějším duem Casseurs Flowters, zdůrazňuje, že toto vystoupení je výjimkou v rámci velmi osobního projektu.

Poslední skladba na albu, na 14. místě, uzavírá album skladbou Peur De L'échec, která obsahuje spolupráci s Ronem Bumblefoothalem. Přítomnost hosta, který je uveden v titulcích, přidává nové vokální vrstvy nebo alternativní pohled na téma závěrečné skladby, a tím nabízí perspektivu, která posiluje celkový dojem. Umístění této skladby na konci tracklistu jí dává roli závěru, která rezonuje s tématem strachu a nejistoty, které pronikají celým dílem.

Toto je první dílo, které se vkládá do rychlého vzestupu. Umělec se prosadil v roce 2008 s názvem Changement, a poté vydal tento album. Kariéra Auréliena Cotentina se následně urychlila, zejména díky vydání Le Chant des sirènes v roce 2011, které dosáhlo obrovského komerčního úspěchu a bylo certifikováno jako trojnásobně zlaté album. Celková délka alba, přibližně 57 minut, umožňuje plné ponoření do tohoto světa, kde se umělec izoloval na venkov, aby psal, daleko od svých přátel, a tím podpořil kreativní proces. Tato metodická přísnost, kde téma přichází před rýmy, kontrastuje s obdobím stagnace, které následovalo po jeho prvním osobním albu Perdu d'avance. I když je tento počáteční projekt oceněn cenou Constantin a prodáno přes 100 000 kopií, otevírá cestu k mezinárodnímu uznání, zejména díky adaptaci manga One Punch Man, kde se stává francouzským hlasem Saitamy od roku 2016. Tato změna dokazuje, že i přes kontroverze, jako například ta kolem Sale Pute, o které se v mládí styděl, se jeho kariéra stabilizovala a dosáhla vrcholu, jako je album Civilisation v roce 2021, které bylo certifikováno jako zlaté album během týdne. Album se vkládá do kariéry, která bude pokračovat s Le Chant des sirènes v roce 2011, poté s Civilisation v roce 2021 a La fuite en avant v roce 2025, což potvrzuje dlouhověkost tohoto projektu, který začal s disciplínou a upřímností. Ocenění cenou Constantin a veřejný úspěch potvrzují, že tento skromný a disciplinovaný přístup našel své publikum od samého začátku.

Technické údaje

- Datum vydání: 16. února 2009 - Měřítko: 7. magnitudy - Počet skladeb: 14 (celková délka: 56 minut 58 sekund) - Úvodní/závěrečná skladba: Etoiles Invisibles / Peur De L'échec - Hosté: Gringe, Ron Bumblefoot