Steve Lacy - The Beat Suite

The Beat Suite (13. května 2003): Zlom v tvorbě Steve Lacyho, posun ke studiové produkci.

Steve Lacy nekomponuje, aby zaplnil prázdné chvíle; spíše vytváří zachycené okamžiky, které jsou pevně zasazeny do strukturovaného celku. Album se skládá z deseti skladeb, jejichž celková délka je 50 minut a 28 sekund, a tvoří uzavřený cyklus, přičemž první skladba, Wave Lover, okamžitě nastavuje experimentální tón, a poslední skladba, Mother Goose, uzavírá melodické vyznění. Tento projekt, zasazený mezi skladby Dummy (2002) a Hocus Pocus - Book 'H' of "Practitioners" (2008), představuje přesnou fotografii umělce v přechodném období, který se posouvá od avantgardního jazzu na scéně k osobnímu, zvukovému deníku, který je orchestrálně zpracován.

Steve Lacy jako producent: Minimalistická a hutná zvuková architektura.

Produkce je založena na plném nasazení Steve Lacyho, který je uveden jako hlavní producent alba. Tato volba dává projektu stylistickou soudržnost bez kompromisů, na rozdíl od heterogenních aranží, které se občas objevují v jazzové diskografii. Přítomnost Irène Aebi (zpěv), George Lewise (trombone), Jean-Jacquese Avenela (basová kytara) a Johna Betsche (bicí) naznačuje omezené, ale dokonale vyvážené instrumentování: každé nástroj hraje funkční roli v aranži, spíše než aby se snažilo vyniknout zvukovou hutností. Společnost Sunnyside zajišťuje prostředí pro avantgardní vydání, aniž by se snažila vnucovat komerční kódexy tradičního jazzu.

Naked Lunch: Zpěv jako klíčový prvek projektu.

Mezi skladbami, které nejvíce ovlivňují vnitřní strukturu alba, se Naked Lunch vyznačuje svým zkoumáním vokálních možností Irène Aebi. Tato skladba není pouhým vokálním cvičením; slouží jako ústřední bod, kde hlas přestává být jen barvou zvuku a stává se plnohodnotným nástrojem v rámci minimalistické struktury alba. Právě zde dosahuje minimalismus produkce svého vrcholu: málo nástrojů, ale maximální texturální hustota.

Závěr: dílo přechodné a soustředěné

The Beat Suite není jen přechodná etapa, ale spíše fotografie určitého momentu v umělecké kariéře Steve Lacyho. Mezi Dummy (2002) a Hocus Pocus - Book 'H' of "Practitioners" (2008) toto album značí přechod od živého, avantgardního jazzu k intimnímu, studiovému záznamu. Neprosazuje se zvukovou bohatostí ani spoluprací, ale svou vnitřní soudržností a odmítáním jakýchkoli vnějších odboček.

Technické údaje

- Datum vydání: 13. května 2003 - Vydavatelství: Sunnyside - Počet skladeb: 10 (50 minut 28 sekund) - Úvodní/závěrečná skladba: Wave Lover / Mother Goose