Stevie Wonder - Fulfillingness’ First Finale

První vrchol: fotografie Stevieho Wondera na počátku jeho slávy.

Album Fulfillingness' First Finale, vydané společností Tamla 22. července 1974, se vyhýbá radikálním změnám. Sedmnácté studiové album se nesnaží narušit dynamiku nastolenou albem Innervisions (1973), ani předvídat rozpad Songs in the Key of Life (1976). Mezi těmito dvěma alba představuje klíčový prvek v "période classique" interpreta, okno do světa Stevieho Wondera, který již plně ovládá všechny aspekty své kariéry.

Smile Please: sluneční úvod umělce plného sebevědomí.

Album začíná skladbou Smile Please, která nečiní žádné pochybnosti o postojí svého autora. Tato skladba není jen úvodem; okamžitě nastavuje tón muže, který má vše pod kontrolou. Hlas Stevieho Wondera je jasný, přímý, téměř naléhavý ve své žádosti: "Smile please". Je to vyjádření naprosté důvěry, důvěry umělce, který nikomu nic nedluží a který si od prvních vteřin stanovuje vlastní pravidla. Tato sluneční úvodní skladba kontrastuje s melancholickým zakončením alba, skladbou Please Don't Go, poslední skladbou na albu, čímž vytváří narativní strukturu, kde začátek a konec se vzájemně doplňují jako dvě strany téže mince.

Boogie On Reggae Woman: důkaz neúnavného rytmu.

I když je skladba energická, disk není zahlcen zbytečnými prvky. Boogie On Reggae Woman, čtvrtá skladba na albu, ukazuje mistrovství v rytmu, které nemá co závidět nejlepším funk-soul skladbám 70. let. Právě zde album potvrzuje svůj záměr: spojit introspekci s fyzickou energií. Hybridní produkce je zde zřetelná, aniž by byla obětována jemnost melodie. Tato skladba není jen zábava; potvrzuje postavení Stevieho Wondera jako skladatele, který dokáže spojit rytmickou komplexnost s emocionální jednoduchostí. Je to skladba, která funguje jak na pódiu, tak ve studiu, což dokazuje, že umělec již našel rovnováhu mezi živým vystoupením a nahráváním.

Creepin' a You Haven't Done Nothin': dramatické srdce alba.

V centru alba se dvě skladby budují napětí v příběhu bezchybným způsobem. Creepin’, pátá skladba, představuje intimní a temnou dimenzi, která kontrastuje s lehkostí předchozích skladeb. Je to introspektivní balada, kde hlas Stevieho Wondera se stává plnohodnotným nástrojem, schopným vyjádřit potlačenou bolest, aniž by sklouzl k patosu. Na opačném konci spektra, You Haven’t Done Nothin’, šestá skladba, mění pravidla svou surovou energií a přímočarými texty. Tyto dvě skladby tvoří dramatické jádro alba: dokazují, že Stevie Wonder umí navigovat mezi zranitelností a silou, mezi jemnou melodií a vzpourou. Právě tato schopnost střídat různé styly činí z tohoto alba kompletní dílo, které není pouhým souborem izolovaných hitů.

Malcolm Cecil a Robert Margouleff: architekti zvuků hybridního funku.

Vznik alba je založen na precizní souhře. Stevie Wonder je hlavním producentem, ale spoléhá se na technickou spolupráci Malcolma Cecila a Roberta Margouleffa, kteří jsou spoluproducenty a technickými specialisty. Jejich práce se neomezuje pouze na technické zajištění; aktivně se podílejí na vytváření zvuku, který přesahuje obvyklé kategorie funku a soulu. Tento kolektivní přístup naopak posiluje jeho postavení jako kompletního autora, skladatele, interpreta a producenta. Album tak potvrzuje pozici Stevieho Wondera jako klíčové osobnosti hudební scény 70. let, který je schopen řídit složitou produkci, aniž by ztratil svou uměleckou identitu. Fulfillingness' First Finale je víc než jen úspěšné album. Je to portrét umělce v plném rozkvětu, který už má všechno vybudované a který neustále zkoumá hranice své vlastní tvorby. V roce 1975 získal Grammy Award za album roku, což potvrzuje sérii kritických a komerčních úspěchů, které se již dříve objevily u alba Innervisions (1973). Díky sebevědomí, které se projevuje v Smile Please, rytmické síle Boogie On Reggae Woman, dramatické hloubce klíčových skladeb a technické zdatnosti Cecila a Margouleffa, toto album nenechává žádný prostor pro pochybnosti. Je to album, které představuje dokonalou rovnováhu mezi experimentováním a formou, mezi introspekcí a oslavou, mezi osamělostí autora a sjednocením publika.

Technické údaje

- Datum vydání: 22. července 1974 - Vydavatelství: Tamla - Počet skladeb: 10 - Katalogové čísla: Smile Please / Please Don’t Go