G-Eazy - When It’s Dark Out

Estetika nočních můr: klavír a mlhavé syntezátory

G-Eazy vytvořil album When It's Dark Out jako soundtrack k hororovému filmu. Je to záměrné rozhodnutí, přičemž umělec během nahrávání v letech 2014 a 2015 uvedl jako přímé inspirace režiséry Wese Cravena a Tima Burtona. Cílem je vytvořit temnou, filmovou a tíživou atmosféru. Toto čtvrté studiové album, vydané 4. prosince 2015 vydavatelstvím RCA Records, se odchyluje od tradičních klišé komerčního rapu a přijímá spíše narativní a vizuální estetiku. Produkci zajišťuje sám G-Eazy, spolu s jeho obvyklým spolupracovníkem Christoph Anderssonem a producentem Southside. Tato trojice vytváří základ pro soudržný zvukový svět, než se k nim přidají další producenti. Na skladbě 2, Random, OZ vytvořil produkci, která se hodí do této logiky melodického napětí. O něco dál na albu, skladba 6, Of All Things, těží z práce Boi-1da, jehož rytmický vliv přináší potřebný kontrast k celku. Nakonec se Southside vrací ke skladbám 10 a 11, You Got Me a What If, aby album zakotvil do přímější dynamiky. Tato mozaika producentů, omezená zde na čtyři jména explicitně uvedená (OZ, DJ Spinz, Boi-1da, Southside), umožňuje vyhnout se roztříštěnosti a zároveň zachovat jednotu projektu.

Srážka zvuků: kdy R&B rozmělní horor

Pokud byl původní záměr vytvořit album, které by znělo jako thriller, realita zvukové produkce se rychle střetla s požadavky trhu. Album obsahuje 17 skladeb, celková délka je jedna hodina a jedna minuta, a dvanáct z těchto skladeb obsahuje hostující umělce. Tato hustota spolupráce vytváří okamžitý konflikt mezi temnou estetikou, kterou si G-Eazy přál, a trendy R&B a popu, které dominovaly hudební scéně v roce 2015. Tato dualita je jádrem problému. Na jedné straně je touha vytvořit znepokojivou atmosféru, na druhé straně je nutnost začlenit melodické hlasy, které osloví široké publikum. Výsledkem je album, kde se někdy střetávají různé zvukové prvky. Třináctá skladba, Some Kind Of Drug, je toho výrazným příkladem: Marc E. Bassy do ní vnáší vokální energii, která kontrastuje s umírněností předchozích produkcí. Není to samo o sobě chyba, ale je to symptom obtížného hledání rovnováhy, které je těžké udržet v rámci všech 17 skladeb.

Bebe Rexha, Chris Brown a melodická roztržka.

Spolupráce s dalšími umělci jsou klíčovým prvkem tohoto alba. Na skladbě Me, Myself & I (stopa 3) zpěvačka Bebe Rexha přináší čistý a jasný hlas, který kontrastuje s celkovou atmosférou alba. Tato spolupráce dokonale ilustruje strategii G-Eazyho: využívat silné ženské hlasy k rozšíření svého publika. Produkce Michaela Keenana Learyho na této skladbě slouží jako most mezi rapem a popem, čímž posiluje crossoverový charakter, který kritici vyzdvihují. Dále, skladba Drifting (stopa 5) spojuje Chrisa Browna a Toryho Laneze v duetu, který posiluje melodickou stránku skladby. Produkce od Cashmere Cat, Happy Pereze a MssingNo přináší elektronický nádech, který se odlišuje od původních klavírních smyček. Tato skladba ukazuje, jak se G-Eazy snaží začlenit prvky městského popu, aniž by ztratil svou vlastní identitu. Nakonec, skladba 17, Nothing to Me, uzavírá album spoluprací s Keyshia Cole a E-40. Toto spojení dvou odlišných hudebních světů (R&B a rap) na závěrečné skladbě symbolizuje snahu G-Eazyho pokrýt všechny hudební žánry, i za cenu možného zředění jeho vlastního hlasu.

Hudební soudržnost v kontrastu s roztříštěným narativem.

Album začíná skladbou Intro (stopa 1) a končí skladbou Nothing to Me (stopa 17), což vytváří rámec pro narativní průběh celého alba. Nicméně, kritici poukázali na určitou roztříštěnost v druhé polovině nahrávky. Ben Thompson z The Guardian se domnívá, že album „mohlo být perfektní, kdyby se nesnažilo pokrýt všechny možné žánry“, a konkrétně kritizuje druhou část alba. Toto pozorování se shoduje s názorem Billboardu, který hodnotil pokusy o žánr R&B jako příliš obecné. Sheldon Pearce z Pitchfork Media v tomto albu vidí zlepšení oproti These Things Happen (2014) a poznamenává, že produkce a hostující umělci vypadají jako „záměrné úsilí ze strany G-Eazyho, aby jeho hudbě dodal více dynamiky a učinil ji méně monotónní“. Toto zlepšení je skutečné, i když zůstává nerovnoměrné.

Platinová deska a rozdělené recenze.

Z komerčního hlediska se album When It's Dark Out setkalo s významným úspěchem. V americkém žebříčku Billboard 200 se umístilo na pátém místě, přičemž v prvním týdnu se prodalo 135 000 kopií. Ještě působivější je fakt, že se dostalo na první místo v žebříčku amerických alb žánrů R&B/Hip-Hop. Tento úspěch potvrzuje popularitu G-Eazy mezi americkým publikem žánrů hip-hop a R&B. Platinová certifikace od organizace Recording Industry Association of America (RIAA) v červenci 2016 tento komerční úspěch potvrzuje. Nicméně, reakce kritiků zůstávají smíšené. Ačkoli většina recenzí je pozitivních, přetrvávají pochybnosti ohledně umělecké soudržnosti. Album se snaží najít rovnováhu mezi ambicemi filmového stylu a komerčními požadavky, ale za cenu určité zvukové fragmentace. Celkově vzato, When It's Dark Out je pro G-Eazy album přechodné. Album ukazuje schopnost umělce pohybovat se v různých zvukových světech, i když tato všestrannost je někdy zdrojem rozporů. Je to nahrávka, která upřednostňuje okamžitý dopad před uměleckou dlouhověkostí, což je strategie, která se komerčně vyplatila, ale zanechává stopy v kritickém přijetí.

Technické údaje

- Datum vydání: 4. prosince 2015 - Vydavatelství: RCA - Počet skladeb: 17 (1 hodina 1 minuta) - Odkazy: Intro / Nothing to Me - Hostující umělci: Bebe Rexha, Big Sean, Chris Brown, Tory Lanez, Too $hort, Starrah, SAYGRACE, Gizzle, Marc E. Bassy, QUIN, Kehlani, IAMNOBODI… - Předchozí album: These Things Happen (2014)